Ego je vývojovou fází, důležitou součástí celistvosti a zrání člověka. Není to nepřítel, ani parazit, je prostě takové, jaké je. Aby se mohlo, jako část uvnitř vědomí, zdravě vyvíjet a postupně se samovolně proměnit v něco méně bezmocného, nárokujícího, vzteklého, nebo povýšeného, je dobré ho poznat a porozumět mu.
Povíme si teď o jeho 4 základních projevech, kterých si můžete začít všímat a trpělivě a laskavě uvolňovat, čímž získáte více prostoru pro zrání a další vývojové fáze.
Jedním z projevů ega je LÍTOST. Pozornost je v tomto cyklu směřována do minulosti. V různých podobách jsou dokola přehrávány situace, představy, obrazy, rozhovory, atd., pod kterými je přítomný docela těžký a vyčerpávající pocit lítosti. “Kdyby, tenkrát, tamto bylo, nebylo…”. Dalo by se říci, že k ničemu jinému, než k udržování tohoto nepříjemného prožívání tyto představy nejsou a samy o sobě nevedou k žádné změně. Prostě jen dokola cyklí přesvědčení o vlastní nedostatečnosti, omezenosti, bezmoci, vině, apod.. Velmi dobře to slouží především k tomu, že přes tento filtr není možné vnímat dokonalost a milost všeho, a tím se celá hra na bytí člověkem stává dobrodružnější, dramatičtější a závažnější.
Dalším projevem ega je TOUHA, která velmi dobře odvádí pozornost od toho, co teď je, od přítomných pocitů, od skutečnosti, od života, od Bytí a smyslu všeho, co je, směrem k fantaziím o budoucnosti. Říká, že by to bylo lepší, kdyby bylo něco jinak, nebo jiné, než to je. Funkcí touhy je toužit, neobsahuje vědomí toho, že i kdyby se snad fantazie staly skutečností, nebude to egu k ničemu, protože v tu dobu už bude toužit zase po něčem jiném. Je to geniální funkce, díky které je možné se úplně ztratit, i u sebe doma. To dělá celou hru na schovku “sám před sebou” mnohem zajímavější.
Dalším projevem je OČEKÁVÁNÍ. Tato geniální funkce také umí vše pořádně zamíchat. Projikuje představy a přesvědčení o realitě na realitu a tím ji zahaluje ještě více, současně také ztrácí kontakt s přítomností. Vybírá ze své skříně různé staré kostýmy, obléká do nich druhé i samo sebe, různě mění a přehazuje role, nakládá více, či zlehčuje, a snaží se tak uniknout svému vlastnímu zmatku. Tato funkce sama o sobě ještě nemá vědomí a kapacitu obsáhnout i změny a chaos, jako součást dokonalosti, celistvosti.
Čtveřici projevů nezralého ega skvěle doplňuje velmi oblíbené OPRAVOVÁNÍ. Tato funkce slouží k tomu, aby opravovala, nejlépe nevyžádaně, všechno, všechny, i sebe. Snaží se tím odvést pozornost od své nejistoty, získat kontrolu, zasloužit si svoji hodnotu a samozřejmě zařídit vyřešení všech problémů a tím i svůj neklid a pocit oddělenosti – což tímto způsobem samozřejmě nejde. Heslo zní: “Když všechny a všechno opravím, tak budeme v souladu a v jednotě”. Neví, že nezralost je prostě jen fáze zralosti, a že každý aspekt reality se vyvíjí v dokonalé souhře a načasování, i když se to z osobní perspektivy tak jevit nemusí, nebo tomu nemusíme zrovna rozumět.
Speciálně a velmi ráda se tato funkce projevuje, když se dozví něco nového, něco převratného, třeba o 4 projevech ega. Hned to vidí všude, u sebe, i u všech okolo, a obětavě se vrhá do nápravy. Ještě není dost zralé na to, aby vědělo, že když si nejprve dopřeje čas to vše vstřebat, neřešit, dozrát a uvolnit, že to pak může vidět jinak – a pak být třeba i opravdu prospěšné.
Cesta ven z těchto cyklů nevede skrze to, že se snažíme vyřešit, opravit, nebo změnit ego, což je nezralá strategie, ale vede skrze návrat své pozornosti do přítomnosti, kde se to stane samo, přirozeně – různými způsoby, které jsou součástí dospělejší osobnosti, která vnímá širší kontext a má rozvinutější sebereflexi a rozlišování.
Závěrem je vhodné dodat, že všechny naše části, strategie, či projevy si zaslouží být uviděny, uznány, přijaty a trpělivě začleněny. Samy o sobě mohou být velmi nepříjemné i destruktivní, přesto jsou zároveň, ve správném kontextu a míře, důležitou, nepostradatelnou součástí zdravé osobnosti.
S Láskou k Egu,
Libor