Velkou část života jsem žil v prostředí, kde byli lidé natolik zanesení toxickým studem, vinou a dalším emocemi a programy sebeodmítnutí, že byli téměř úplně odpojení od vlastního, vnitřního Zdroje životní a tvořivé energie. Já to tak měl samozřejmě také, proto jsem těmi lidmi byl obklopený. Učili jsme se to společně a navzájem si dokola sebepotvrzovali, jak je svět zlý, nespravedlivý, plný křivd a jak se nedá nikomu věřit.

Je to stav vědomí, kdy jste téměř zcela závislí na přijímání z venčí. Přes vrstvy zákazů a různých omezujících přesvědčení skoro vůbec nevnímáte svoji sebehodnotu, nemůžete se rozhodovat podle sebe a tak vlastně jen čekáte, co vám kdo řekne, abyste dělali, a nebo se snažíte jedním z mnoha způsobů nějakou energii vyrazit nebo vyloudit z druhých. Pomáhání, zavděčování, péče, sebelítost, zahlcování a nebo agrese, manipulace, různé formy využívání či skrytého braní. 

Svoji vlastní energii a čas v tomto stavu člověk mění hluboce pod cenou a doplňuje ji často skrze nekvalitní jídlo, cukry, či jiné povzbuzováky. I já měl kdysi dlouhé období, kdy jsem pil minimálně litr energeťáku, nebo třeba i 8 káv denně. Je to docela beznadějný a bezmocný stav, mysl je plná negativních představ, tužeb a očekávání, závislostí, ponižování a obviňování. Někdy je to tak zoufalé, že na sebe člověk nechá i křičet, zneužívat se, bít se, ponižovat se, jen aby získal alespoň nějakou pozornost, uznání, nebo aby alespoň něco cítil. Je tam přesvědčení, že si víc ani nezaslouží.

Není to ale trvalý stav, je to jen životní fáze, různě dlouhá. Skrze uvědomění, probuzení, vhled, či milost si můžete dovolit zdraví i prosperitu. Když si zjednodušeně představíte frekvenční úrovně vědomí jako skupenství vody, tak je to jen posun ze zamrzlého stavu, přes kapalný až k hřejivému, prostupnému stavu páry. Pořád je to ale jedna, stejná voda. Radost i hluboká beznaděj je stále stejná energie, je to světlo, jeho různé podoby (frekvence), jste to vy sami, ve své podstatě. 

Stav vysvobození, naplnění i spásy je tady stále přítomný, ve vás. Z individuálního pohledu to však většinou vyžaduje proces, než jste schopni jinou frekvenční úroveň vědomí zažívat fyzicky, přirozeně, každou svojí buňkou. Trpělivost a klid velmi pomáhají.

Chtěl jsem ale hlavně psát o tom, že v sobě máme všichni vlastní Zdroj životní energie. Nemusíme o ni bojovat, ponižovat se kvůli ní, či ji krást nebo vyrážet z druhých. Tato energie se projevuje různě. U někoho klidněji, u někoho více dynamicky. Ideální je si dovolit poznat, jak to máte vy a nesrovnávat se v tom s druhými. To jediné, v čem to máme všichni stejně je, že ten Zdroj je nevyčerpatelný, neomezený, nezaujatý, nepodmíněný, inteligentní a čistý.

Návrat k těmto kvalitám uvnitř sebe, je ten největší a jediný skutečný dar, který můžeme sami sobě i druhým dát. 

Přeji Vám radostné, požehnané a štědré Váňoční období plné darů.

Libor Váňa