Kodex průvodce

Tento kodex slouží jako základní předpis a etický korektiv pro definování, pojmenování a objasnění oblastí, které jsou součástí praxe průvodce.

Průvodce je zde definován jako osoba, která vykonává poradenskou činnost nebo obdobnou činnost, nabízí další služby související se sebepoznáním, vedením nebo usměrňováním druhých v jejich životě, cítění či myšlení.

Osoba, která se prezentuje jako průvodce, konzultant, učitel apod. dobrovolně přijímá tyto zásady za své a zavazuje se činit maximum pro jejich naplňování i dodržování.

 

PREAMBULE

Průvodci respektují důstojnost a hodnotu jednotlivce a usilují o zachování a ochranu základních lidských práv.

Průběžně rozvíjejí své poznatky o lidském chování, o tom, jak lidé rozumějí sami sobě a ostatním, a využívají tyto poznatky pro dobro všech.

Při dosahování těchto cílů vynakládají veškeré úsilí k ochraně zájmů lidí, kteří vyhledávají jejich služby, jejich blízkých (není-li to v rozporu s potřebami klientů), i všech případných dalších účastníků.

Průvodci dělají vše, co je v jejich silách a co není v konfliktu se zájmy klientů pro to, aby poskytovali úplné informace, komunikovali upřímně, otevřeně a směřovali vztah k vzájemném respektu.

Své dovednosti používají pouze pro účely, jež jsou v souladu s těmito hodnotami a vědomě nedopustí jejich zneužití.

Průvodci pro sebe požadují svobodu ve zkoumání a v komunikaci, zároveň však přijímají zodpovědnost, kterou tato svoboda vyžaduje: laskavost, citlivost, ohleduplnost, kompetentnost, objektivitu při používání svých dovedností, starost o nejlepší zájmy klientů, kolegů, studentů, účastníků setkání a společnosti.

PRINCIP 1. ODPOVĚDNOST

Obecný zásada: Při poskytování služeb dodržují průvodci nejvyšší standardy své činnosti. Přijímají zodpovědnost za důsledky svého jednání a vynaloží veškeré úsilí, aby zabezpečili vhodné využití svých služeb.

  1. Průvodci si uvědomují, že nesou velkou sociální zodpovědnost, neboť jejich doporučení a jednání může ovlivnit životy druhých lidí. Jsou ostražití k osobním, společenským, organizačním, finančním a politickým situacím a tlakům a k dalším vlivům, které by mohly vést ke zneužití jejich vlivu.
  2. Průvodci si se svými klienty předem objasní všechny záležitosti, které by mohly souviset s jejich společnou prací. Vyhýbají se vztahům, které by mohly omezit jejich objektivitu nebo vytvořit konflikt zájmů.
  3. Jako učitelé nebo vedoucí výcviků si jsou průvodci vědomi své primární povinnosti pomáhat ostatním získávat znalosti, dovednosti a především vlastní vhledy, poznání a zkušenosti, ne jen ty teoretické. Udržují vysoký standard vzdělání tím, že informace předkládají objektivně, plně a přesně.
  4. Průvodci přijímají odpovědnost za výběr zkoumaných oblastí a metod použitých při spolupráci, analýze a sdílení poznatků. Své postupy plánují tak, aby minimalizovali možnost, že jejich závěry budou zavádějící. Poskytují důkladnou diskusi o relativní platnosti svých zjištění, obzvláště tam, kde by mohla být chápána zkresleně, nebo brána příliš fatálně, jako univerzální pravdy. Vždy musí být patrné, že jde pouze o aktuální a určitým způsobem omezený pohled na dané téma nebo situaci, který v jiném kontextu, může mít jiný význam. 

PRINCIP 2: KOMPETENCE

Obecná zásada: Udržování vysoké úrovně kompetence je odpovědností sdílenou všemi průvodci v zájmu veřejnosti a činnosti jako celku. Průvodci si jsou vědomí hranic své kompetence a mezí používaných technik. Poskytují pouze takové služby a používají pouze takové techniky, se kterými mají bohaté osobní zkušenosti a vždy přijímají všechna opatření, nezbytná k ochraně zájmů svých klientů. Sledují a studují informace a aktuální poznatky z oblastí, které mají vztah ke službám, jež poskytují.

  1. Průvodci si jsou vědomi potřeby neustálého vzdělávání a osobního rozvoje a jsou otevřeni novým pracovním postupům a změnám v očekáváních a hodnotách v čase.
  2. Průvodci si jsou vědomi rozdílů mezi lidmi, které mohou být spojeny např. s věkem, pohlavím, socioekonomickým statusem a etnickým původem, nebo jsou dány speciálními potřebami těch, kteří mohli být nějak specificky znevýhodněni. 
  3. Průvodci si uvědomují, že osobní problémy a konflikty mohou ovlivňovat jejich pracovní výkon. Proto se zdrží jakékoliv aktivity, ve které by jejich osobní problémy mohly zavinit nedostatečný výkon nebo poškození klienta, kolegy, studenta nebo účastníky setkání. Jsou-li ve chvíli, kdy si uvědomí své osobní problémy, již do takové aktivity zapojeni, vyhledají kompetentní odbornou pomoc, aby zjistili, zdali mají svoje aktivity přerušit, ukončit, anebo omezit jejich rozsah.

PRINCIP 3: MORÁLNÍ A PRÁVNÍ NORMY

Obecná zásada: Průvodci jsou zodpovědní za morální a etické zásady jejich chování v profesním i osobním životě. Co se vlastního chování týče, jsou průvodci citliví k převažujícím společenským normám a k možnému dopadu, který může dodržování nebo narušování těchto norem mít na jejich výkon jako průvodců. 

  1. Průvodci neprovozují ani nepřehlížejí žádné postupy své či svých kolegů, které jsou nehumánní, nebo které by mohly vyústit v nelegální nebo neobhajitelné činy.
  2. Jako praktici, učitelé, vedoucí výcviků a výzkumníci si jsou průvodci vědomi skutečnosti, že jejich osobní hodnoty mohou ovlivnit jejich komunikaci, užití technik, výběr a prezentaci názorů. Setkají-li se s odlišným názorem, uznávají a respektují rozdílné postoje a individuální pocity, které mohou klienti, studenti, účastníci výcviku nebo jiné osoby mít k těmto záležitostem.

PRINCIP 4: DŮVĚRNOST

Obecná zásada: Primární povinností průvodců je respektovat důvěrnost informací získaných od osob v průběhu své práce. Ostatním tyto informace sdělují pouze se souhlasem dané osoby (nebo jejího zákonného zástupce), s výjimkou těch neobvyklých případů, kdy by nesdělení pravděpodobně uvedlo danou osobu nebo jiné osoby do zřetelného nebezpečí. Průvodci informují své klienty o právních hranicích důvěrnosti. Za normálních okolností by měl být souhlas s odhalením informace získán v písemné formě od osoby, které se týká.

  1. Informace získané při výkonu práce jsou diskutovány pouze z profesních důvodů a pouze s osobami, kterých se daný případ týká. V písemné i ústní formě jsou uváděna pouze data přímo se vztahující k účelu hodnocení či přednášky a je vynaloženo veškeré úsilí, aby se zabránilo  nepřiměřenému zásahu do soukromí.
  2. Průvodci, kteří uvádějí osobní informace, získané při výkonu povolání ve svých pracích, přednáškách, nebo je jinak prezentují veřejnosti, musí k tomu buď mít předchozí písemný souhlas, nebo vhodným způsobem zamlčí všechny údaje, které by mohly vést k identifikaci osoby.

PRINCIP 5: ZÁJMY KLIENTA

Obecná zásada: Průvodci respektují integritu a chrání zájmy lidí a skupin, se kterými pracují. Průvodci informují klienty o smyslu a povaze činností nebo procesu a otevřeně upozorní, že klienti, studenti, účastníci výcviku a výzkumu mají v rozhodnutí o své spolupráci možnost svobodné volby. Nucení lidí k účasti nebo trvání na dalším využívání služeb je neetické.

  1. Průvodci si jsou neustále vědomi svých vlastních potřeb a své potenciálně vlivné pozice vůči osobám, jakými jsou klienti, studenti, účastníci výcviku a výzkumu a podřízení. Předcházejí zneužití důvěry a závislosti těchto osob. Sexuální vztahy s kýmkoliv z klientů, studentů, účastníků výzkumu či zkoumaných osob jsou neetické.
  2. Průvodci jsou si vědomi, že duální vztahy mohou negativně ovlivnit jejich profesionální úsudek, či zvýšit riziko zneužití. Příkladem takových duálních vztahů může být mimo jiné spolupráce, průvodcování nebo výzkum blízkých přátel, příbuzných, zaměstnanců nebo studentů. Vždy kladou maximální důraz na ostražitost a bdělost, stejně jako na zcela otevřenou komunikaci o možnostech přenosu, nebo zkreslení, ke kterému dochází mezi zúčastněnými. Pokud je to možné, takovým duálním vztahům je vhodné se vyhnout.
  3. Jestliže průvodce souhlasí s poskytnutím svých služeb na žádost třetí strany, přebírá na sebe tímto zodpovědnost objasnit všem zúčastněným stranám povahu vzájemných vztahů.
  4. V případech, kdy situace vyžaduje od průvodců porušení těchto nebo jakýchkoliv jiných etických zásad, průvodci objasní vzniklý rozpor mezi požadavky a zásadami. Informují všechny zúčastněné strany o svých etických povinnostech vyplývajících z jejich činnosti a zachovají se přiměřeným způsobem.
  5. Průvodci předem plánují finanční stránku věci tak, aby ochránili své hranice a také nejlepší zájmy svých klientů, studentů, účastníků výcviku a nebo výzkumu a aby byly finanční podmínky všem jasné. Část svých služeb poskytují zdarma nebo jen za nepatrnou finanční odměnu.
  6. Průvodci ukončí poradenský vztah ihned, jakmile začne být zřejmé, že už pro klienta není přínosný, nebo o to klient sám požádá. Klientovi mohou nabídnout pomoc při hledání jiných zdrojů podpory.

PRINCIP 6: PROFESNÍ VZTAHY

Obecná zásada: Průvodci jednají s ohledem na potřeby, odlišné kompetence a povinnosti svých kolegů a pracovníků podobných profesí. Respektují práva a povinnosti institucí nebo organizací, se kterými jsou tito kolegové provázáni.

  1. Průvodci znají a berou v úvahu tradice a postupy ostatních zainteresovaných profesních skupin, se kterými plně spolupracují. Jestliže jsou klientovi poskytovány podobné služby od jiného odborníka, průvodce pečlivě posoudí tento vztah a jeho vliv s ohledem na celkový prospěch klienta. Průvodce tyto otázky s klientem probírá, aby se minimalizovalo riziko nedorozumění a konfliktu a snaží se, kde je to jen možné, zachovat jasný vztah s ostatními zainteresovanými profesionály.
  2. Průvodci nezneužívají svůj profesní vztah s klienty, studenty, zaměstnanci nebo účastníky výzkumu, ať již sexuálně nebo nějak jinak. Průvodci nepřehlížejí ani se nezapojují do sexuálního obtěžování. Sexuální obtěžování je definováno jako záměrné nebo opakované poznámky, gesta či fyzický kontakt sexuální povahy.
  3. Jestliže je průvodci známo porušení etických norem jiným průvodcem, pak, je-li to vhodné, snaží se tento problém neformálně vyřešit tím, že na to dotyčného upozorní. Jestliže je tento prohřešek pouze malý a/nebo se zdá být výsledkem nedostatku citlivosti, znalosti nebo zkušenosti, je takovéto neformální řešení obvykle dostačující. Tyto neformální snahy musí být podniknuty citlivě s ohledem na právo na důvěrnost všech zúčastněných. Pokud se nezdá, že by přestupek mohl být napraven pouze neformální cestou, a nebo je vážnější povahy, průvodce volí adekvátní způsoby vedoucí k tomu, aby ochránil zájmy osob ohrožených tímto jednáním.

PRINCIP 7: VEŘEJNÁ PROHLÁŠENÍ

Obecná zásada: Veřejná prohlášení, oznámení o poskytovaných službách, reklama a propagační aktivity průvodců slouží k tomu, aby si veřejnost mohla vytvořit informované názory a měla možnost volby. Průvodci objektivně uvádějí své zkušenosti, kvalifikaci a také instituce nebo organizace, se kterými mohou být oni nebo daná prohlášení spojována. Ve veřejných prohlášeních, kde průvodci poskytují informace a názory o technikách, produktech a službách uznávají jejich meze a připouštějí pochybnosti o nich.

  1. Při veřejné komunikaci, oznamování nebo propagaci služeb nebo publikací průvodci dbají na to, že jejich prohlášení nejsou podvodná, zavádějící, klamná nebo nepoctivá. Neposkytují účelně zkreslená vysvětlení skutečnosti nebo prohlášení: (i) mající v úmyslu nebo pravděpodobně vytvářející falešná nebo neoprávněná očekávání příznivých výsledků, (ii) prohlášení vytvářející dojem, že schopnosti průvodce jsou vyjímečné nebo je nelze jinde nalézt, (iii) prohlášení záměrně určená nebo pravděpodobně se obracející na klientovy obavy, úzkosti nebo emoce týkající se možných špatných následků, plynoucích z nevyužití nabízených služeb, (iv) prohlášení týkající se potřebnosti nabízených služeb ve srovnání s jinými, (v) prohlášení přímo oslovující jednotlivé klienty.
  2. Inzerce či oznámení “skupin osobního růstu”, setkání speciálních zájmových skupin, kurzů, seminářů, výcviků a organizací poskytují jasné sdělení o účelu a srozumitelný popis poskytovaných služeb nebo výcviku. Vzdělání a zkušenosti lektorů jsou přiměřeně specifikovány a je možno se je dozvědět před zahájením setkání, výcvikového kurzu či jiných poskytovaných služeb. Zřetelný údaj o poplatcích a jiných smluvních důsledcích je rovněž k dispozici před zahájením.
  3. Průvodci prezentují umění sebepoznání a nabízejí svoje služby, produkty a publikace poctivě a přesně, vyhýbají se dezinterpretacím způsobených senzacechtivostí, přeháněním, povrchností. Psychoterapeuti se řídí svojí základní povinností pomáhat veřejnosti vytvářet si informované soudy, názory a rozhodnutí.
  4. Průvodce přijímá povinnost uvádět na pravou míru prohlášení jiných, kteří prezentují jeho kvalifikaci nebo spojení s produkty nebo službami způsobem, který je v rozporu s těmito zásadami.
  5. Individuální poradenské nebo průvodcovské služby jsou poskytovány pouze v kontextu profesionálního vztahu. Dává-li průvodce rady na veřejných přednáškách, v novinách nebo článcích v časopisech, v televizních nebo rozhlasových pořadech nebo podobných médiích, využívá přitom nejnovější data a poznatky a svůj nejlepší úsudek.

PRINCIP 8: DIAGNOSTICKÉ TECHNIKY

Obecná zásada: Při vývoji, publikování nebo používání diagnostických technik průvodci usilují o prosazování nejlepších zájmů a prospěchu klienta. Chrání výsledky před zneužitím. Respektují právo klienta znát výsledky, učiněné interpretace a základy, ze kterých vychází jejich závěry a doporučení. Průvodci učiní vše pro to (v rámci zákonných možností), aby využívali diagnostické techniky správně. 

  1. Při používání diagnostických technik průvodci respektují právo klienta na plné vysvětlení povahy a účelu těchto technik, a to způsobem, který je pro ně srozumitelný, nebyla-li z tohoto pravidla učiněna předem dohodnutá výjimka. Poskytují-li vysvětlení jiní, průvodce musí ustanovit postup, který zajistí správnost tohoto vysvětlení.
  2. Při sdělování diagnostických výsledků průvodce označí všechny existující výhrady, které se týkají validity a reliability vzhledem k okolnostem při diagnostikování nebo nepřiměřeností norem pro diagnostikovaného člověka. Průvodci se snaží ochránit výsledky a jejich interpretace před zneužitím jinými lidmi.
  3. Průvodci si jsou vědomi toho, že výsledky zkoumání a diagnóz mohou být časem zastaralé a že nepodávají úplný obraz zkoumaného člověka. Snaží se všemi způsoby zabránit a předejít zneužití zastaralých nebo neúplných závěrů.
  4. Průvodci při svém působení jako učitelé, patroni nebo supervizoři nepodněcují ani nepodporují používání diagnostických technik lidmi bez příslušných zkušeností nebo kvalifikace.

PRINCIP 9: VÝZKUM

Obecná zásada: Rozhodnutí provést výzkum spočívá na uváženém rozhodnutí jednotlivého průvodce o tom, jak nejvíce prospět kolektivnímu vědomí a lidskému blahobytu. Po rozhodnutí o provedení výzkumu průvodce zvažuje různé možnosti, jak lze energii a zdroje výzkumu investovat. Na základě této úvahy průvodce vede bádání s ohledem na důstojnost a prospěch účastníků, maje na vědomí etický kontext  týkající se vedení výzkumu s lidskými účastníky.

  1. Při plánování studie má průvodce, který vede výzkum (výzkumník), odpovědnost za pečlivé zvážení etické přijatelnosti výzkumu.
  2. Zvážení, do jaké míry je účastník plánované studie “osobou ohroženou” nebo “osobou minimálně ohroženou” je prvotní etickou otázkou výzkumníka.
  3. Výzkumníkovi vždy přísluší odpovědnost za zajištění etického zacházení ve výzkumu. Výzkumník je rovněž zodpovědný za etické zacházení s účastníky výzkumu ze strany spolupracovníků, asistentů, studentů a zaměstnanců, kteří však všichni mají podobné závazky.
  4. S výjimkou výzkumu s minimálním ohrožením, učiní výzkumník jasnou a čestnou dohodu s účastníky výzkumu, která předchází jejich účasti a která ujasňuje závazky a odpovědnosti každého. Výzkumník je povinen dodržet všechny sliby a závazky vyplývající z této dohody. Výzkumník informuje účastníky o všech aspektech výzkumu, o nichž se lze domnívat, že by mohly mít vliv na ochotu k účasti a vysvětluje všechny ostatní aspekty výzkumu, na která se účastníci dotazují. Případné selhání v plném odhalení všech aspektů, které předchází získání informovaného souhlasu, vyžaduje dodatečné záruky k ochraně prospěchu a důstojnosti účastníků výzkumu. Výzkumy s dětmi nebo s účastníky, kteří mají postižení, jež by mohlo omezit pochopení a/nebo dorozumívání, vyžadují zvláštní ochraňující postupy.
  5. Metodologické požadavky studie mohou způsobovat, že předpokládáme jako nezbytné, použití utajení nebo klamu. Před provedením takové studie má výzkumník zvláštní zodpovědnost (i) určit zda použití takových metod je ospravedlnitelné předpokládanými kolektivními, výchovnými či jinak vyplývajícími hodnotami; (ii) určit zda nejsou k dispozici jiné postupy, které nevyužívají utajení či klamu; (iii) zabezpečit, že účastníkům bude poskytnuto dostatečné vysvětlení co nejdříve, jak je to možné. O těchto metodách se předpokládá, že nebudou používány.
  6. Výzkumník ctí svobodu jednotlivce kdykoliv odmítnout účast či vystoupit z výzkumu. Závazek ochraňovat tuto svobodu vyžaduje pečlivé promyšlení a zvážení v okamžiku, kdy je výzkumník v pozici autority nebo má vliv na účastníka. Taková pozice autority zahrnuje situace (ale neomezuje se pouze na ně), ve kterých je účast na výzkumu vyžadována jako součást pracovního poměru nebo ve kterých je účastníkem student, klient nebo zaměstnanec výzkumníka. Práva jedince jsou nadřazena potřebě výzkumníka dokončit výzkum.
  7. Výzkumník chrání účastníka před fyzickou a duševní nepohodou, újmou či nebezpečím, které by mohlo vzniknout v důsledku výzkumných postupů. Pokud existuje ohrožení takovými následky, výzkumník o této skutečnosti účastníka informuje. Výzkumné postupy, které pravděpodobně způsobí vážnou či déletrvající újmu účastníkovi nejsou používány, leda, že by jejich nepoužitím byl účastník vystaven daleko většímu ohrožení nebo pokud výzkum potenciálně přinese velký zisk a byl získán dobrovolný a plně informovaný souhlas od všech účastníků. Účastník by měl být o postupech informován proto, aby se mohl s výzkumníkem spojit v přiměřené době následující po výzkumu, ve které by mohl nastat stres, případná újma nebo otázky a obavy s výzkumem spojené. Souhlas získaný od účastníků neomezuje jejich zákonná práva či nesnižuje výzkumníkovu zákonnou odpovědnost.
  8. Poté, co jsou data shromážděna, výzkumník poskytne účastníkovi informace o podstatě studie a pokusí se vyvrátit mylné představy, které mohly vzniknout. V případech, kdy vědecké, či humánní hodnoty ospravedlňují pozdržení či zatajení této informace, výzkumník na sebe bere zvláštní odpovědnost za sledování výzkumu a za ujištění, že účastníkům nehrozí žádné škodlivé následky.
  9. Tam, kde výzkumné postupy vyústí v nežádoucí následky pro jednotlivého účastníka, výzkumník nese odpovědnost za odhalení a odstranění nebo nápravu těchto následků, včetně dlouhodobých následků.
  10. Informace o účastníku výzkumu získané v jeho průběhu jsou důvěrné, pokud nebylo předem dohodnuto jinak. Jestliže existuje možnost, že by přístup k těmto informacím získali jiní lidé, je tato možnost včetně způsobu ochrany důvěrnosti vysvětlena účastníku jako součást postupu sloužícímu k získání informovaného souhlasu s účastí.