Sebepoznání
Ze zkušenosti:
Na své cestě jsem potkal mnoho učitelů, učení, technik, zaručených návodů, skupin lidí, životních stylů i názorů. Zdáli se tak jasné, mnohé slibovali a dávali naději – neuměl jsem odolat. Přečetl jsem mnoho knih, procestoval svět, mnohé vyzkoušel na sobě a…? Stejně mě to přivedlo nakonec zpět na začátek – sama k sobě. Životní okolnosti mě postupně přiměly začít se dívat na sebe, vnímat se, přijímat se takový jaký jsem, přiznat si to, co je, ve vší kráse a vznešenosti, stejně jako vidět své stíny, slabosti, omylnost a zranitelnost. Už to samo o sobě je to, co hledáš – i když může zdání klamat a přesvědčovat nás, že „poklad“ je někde jinde.
Proto prosím, neber příliš vážně všechny zaručené a instantní návody, nepospíchej, uč se citlivosti, trpělivosti a laskavosti. Začni sám u sebe a u svých vztahů, poznej nejprve sama sebe, protože až na základě toho dokážeš postupně rozlišovat, co je a co není pro tebe a tvůj svět vhodné.
Moje doporučení:
"Rychlé, snadné a zaručené" není vždy dobré
Rychlá a „snadná“ řešení jsou lákavá, ale většinou se výsledky stejně rychle také rozplynou, tak jako pára nad hrncem, při prvních setkáních s každodenním životem. Člověk tak jen ztratí energii a čas. Dnešní svět je plný instatních řešení, super technik, léčitelů, šamanů, ale většinou je to jen potrava pro naše méněcenné ego a také dobrá obživa pro ty co je prodávají. Netvrdím, že sebepoznání musí být vždy dřina a že si vše musíme tvrdě zasloužit. Tvrdím ale, že stabilní a dlouhodobé musí stát na pevných a kvalitních vnitřních základech a takové si není možné koupit ani vykouzlit.
Důvěřuj ale prověřuj
To tentokrát vztahuji k různým mistrům, učitelům (viditelným i neviditelným), skupinám i lidem, které na cestě potkáváme. Značná míra odevzdání se a důvěry je podle mě součástí každé cesty, protože vždy vykračujeme určitým způsobem do neznáma. Nikdy ale neodevzdávejte svůj zdravý selský rozum a schopnost sebereflexe. Mnozí sami často úplně neví, co dělají, nebo jaké stínové motivace skrývají, a to i když vypadají důvěryhodně a mají třeba i zástupy věrných následovníků.
Méně může být více
Říká se, že abychom poznali sami sebe, nemusíme opustit ani náš obývací pokoj. Stejně tak – není všechno „zlato“, co se třpytí. Pravda je velmi prostá, je tady stále přítomná, nepotřebuje „ohňostroje“, ani chrámy, ani uctívače. Mnohem pravděpodobněji ji nalezneš v obyčejné každodennosti.