Na jaře letošního roku jsem se rozhodl prohloubit své profesní dovednosti a tentokrát jsem zvolil Channeling. Rád se učím od těch nejlepších a tak jsem si vybral kurz od Joy Kahn, ženy mého nejoblíbenějšího učitele Matta Kahna. 

Proč channeling? A co to vlastně je? Jednoduše proto, že se tomu intuitivně věnuji už mnoho let a čtení z energie běžně používám, tak nějak přirozeně. Fascinuje mě ten rozdíl mezi tím, když někoho mentorujete, terapeutujete, léčíte, prostě s někým pracujete z osobní ego roviny, a nebo když se místo toho stáváte nástrojem vyšších frekvencí, vašeho vyššího já, či vašich průvodců, kteří naši omezenou perspektivu a možnosti přesahují. V prvním případě je to spíše únavné, prostě jako práce, snaha, ale v tom druhém případě je to jednoduše naplňující, plynoucí, jako když se napojíte na zdroj nevyčerpatelné energie, inspirace a lásky a z toho místa sdílíte. Obohacuje a inspiruje to vás, i vašeho klienta, a je to také bezpečnější, protože je tak možné úplně eliminovat, či minimalizovat osobní zájmy, či ambice.

Nejsem ten typ channelera, který dává stranou své ego, aby přinášel zprávy jiných bytostí, moje cesta je vyšší frekvence spíše ztělesňovat, přinášet je napřímo. Nicméně součástí kurzu je také učení se, jak se otvírat kontaktu se svými průvodci. 

Ač se můžu možná někomu zdát jako ezo člověk, byl jsem vůči takovým věcem docela kritický a uzavřený – nejspíš i vzhledem k výchově, a pak také protože mám dost zkušeností s tím, jak zrádné, či nebezpečné to může být, když se nezralé ego nechá zlákat nízkofrekvenčními bytostmi, či rovinami, které se tváří jako božské. 

V minulosti jsem na své cestě komunikoval s mnohými průvodci, kteří mi pomáhali a učili mě, ale nikdy jsem to příliš nerozvíjel. Řekl bych, že mé ego ještě nebylo zralé. Chybělo mi hodně pokory a nejen to.

Tentokrát za mnou jako první přišel Azrael, anděl smrti. Tak láskyplná a oddaná bytost, těžko to popsat. Mé ego bylo nějaký čas docela zmatené. Jak by mohla být Smrt mým služebníkem? Co s tím? K čemu to? Můžu snad takové “dobré kontakty a konexe” k něčemu využít? Můžu tím někomu pomoci? 

Egu chvíli trvalo, než dozrálo k tomu, že Azrael nepřišel sloužit egu, či ho poslouchat, ale že ho přišel provázet jeho vlastní smrtí. Smrt v tomto pojetí je lépe chápat jako transformaci, či změnu, ne konec, ale o tom není tento článek.

Je to velká čest a milost, když můžete svou vlastní smrtí procházet vědomě, láskyplně i laskavě.

Vždycky je to určitým způsobem nepříjemné, asi v závislosti na tom, jak moc se ego brání a drží toho starého, známého. Může to být ale také zároveň velmi krásné a milující, když v tom ego není samo. 

Během necelého půl roku se teď můj život několikrát obrátil naruby, až překvapivě a nekompromisně. Naštěstí velmi laskavě. Mohl jsem prožít celý oceán emocí, své kvality, sílu, zralost, ale také své stíny, nezralost, slabosti, nejistotu, svoji aroganci, pýchu i necitlivost. To vše už bylo třeba opustit. 

Chceš-li být dobrým, čistým kanálem vyšších frekvencí, musíš se naučit naslouchat, bylo jedno z hlavních sdělení kurzu. Co všechno to bude znamenat v každodennosti a co všechno ve mě bude muset ještě umřít už tam samozřejmě nebylo, to máme každý po svém. 

Čistý zdroj, cosi posvátného, přímé spojení s pravdou v sobě máme všichni. Já jsem o tom ale dlouho nevěděl. Když už ano, protože se o tom v různých kruzích i náboženstvích mluví, píše se o tom v knihách, tak mi kontrola mého ega, vrstvy nezpracovaných emocí a systém přesvědčení, neumožňovali přímé spojení. 

I když jsem v životě udělal nespočet chyb, nespočetněkrát jsem se choval jako hovado, lhal, kradl i manipuloval, to čisté uvnitř tam stále bylo, nikdy mě to nezavrhlo, ani nesoudilo. Tiše a trpělivě to čekalo, neustále to ke mě promlouvalo různými způsoby, utěšovalo mě a hojilo mé rány i jizvy.

I teď, ve stále ještě probíhajícím procesu umírání je to se mnou. Jsem to já sám, rodící se ze tmy, skrze svoji vlastní smrt. 

Bytosti světla učí opravdu jedinečnými způsoby, velmi láskyplně. Je to velmi inspirativní. 

Je mi velkou ctí, že jim mohu naslouchat a objevovat svou pravou podstatu.

Snad již brzy, dokážu stejně láskyplně sloužit i já vám.

Libor