Vždycky mě zajímaly spíš mé vlastní prožité zkušenosti než teorie a poučky. Sice jsem toho mnoho nastudoval, přečetl, vzdělávám se rád, ale mám v sobě nějakou zvláštní sílu a zvědavost, díky které jsem v životě prošel a procházím těžko uvěřitelnými změnami a transformací.

Jsem obyčejný kluk z malého města, z dělnické a spíše ateistické rodiny. Viděl jsem ale, že jsou i lidi, kteří žijí jinak než jsem znal. 

Třeba jsou bohatí. Chtěl jsem to zkusit, a tak jsem obětoval roky tomu, abych vybudoval své podnikání. Bylo to fakt náročné, ale povedlo se. Nicméně štěstí, ani naplnění mi to nepřineslo. Vydal jsem se hledat dál.

Viděl jsem různá náboženství, kostely, chrámy, mistry a také mystiky. Zajímalo mě to, jaké to je, jak asi prožívají svoji realitu a jestli to tak můžu mít taky, když budu žít jako oni a následovat jejich učení. To mě velmi změnilo a otevřelo nové cesty.

Učil jsem se vnímat své tělo, měnil stravu, cvičil, pozoroval svoji mysl. Poznal jsem pak i člověka, který nejedl vůbec a byl zdravý a vitální, mnohem zdravější než většina lidí, co jsem kdy potkal. Musel jsem to vyzkoušet. Vegetariánství, veganství, raw, a v roce 2014 i 40 denní půst. To mě velmi změnilo. Tak hluboké odevzdání, očista, důvěra, lehkost bytí, čistota a spojení. Bylo mi mnohem jasnější, o čem ti svatí vlastně mluví.

Potkal jsem lidi, kteří pili ayahuascu – šamanskou medicínu, tzv. liánu smrti. Musel jsem to vyzkoušet. Jeden z nich mi kdysi řekl, že dokud to nevyzkoušíš aspoň 50x, tak vůbec nevíš o čem to je. Měl pravdu. Měl jsem ji asi 60x a pokaždé to bylo jiné. Prožil jsem neuvěřitelné, a poznal jsem, jak málo toho o sobě, o životě a smrti vím. Všechno je to jinak. Mnoho lidí hodně mluví a filozofuje, ale málokdo má odvahu se s bohem, nebo se smrtí potkat. Změnilo mě to. 

Potkal jsem člověka, který provozoval pobyty ve tmě. V jeho očích bylo něco zvláštního, hlubokého a klidného. Musel jsem to zažít. Poprvé jsem šel v roce 2013 na 6 dní. Pak na 9, na 12, 14, 50, 7, 10, 13. Za 8 pobytů celkem 121 dní. Bylo to v různých životních fázích a kontextu. Pracoval jsem také jako průvodce tmou, mnohé jsem provázel jejich vnitřními světy. Nelituji jediného dne. Můj život byl předtím tak prázdný a povrchní. Změnilo mě to velmi. Existuje toho mnohem více, než je možné vidět lidskýma očima, či zkoumat pomocí vědy. Ten nekonečný prostor plný života je od té doby stále se mnou, ve mě a já v něm. Našel jsem tam klid, hluboký jako oceán, a světlo, které je samo svým zdrojem.

V tom všem nekonečném, tady ale stále bylo, a je, i to malé, podmíněné, osobní, oddělené, lidské. Hodně mi pomohlo studium psychologie, hlavně té hlubinné a vývojové. Prožil jsem si pobyt v děloze, porod i mnoho dalšího zapomenutého ze svého dětství. Skládal jsem se roky dohromady a poznal, jak moc zranění jsme, jako lidé, i jako společnost. Začal jsem znovu objevovat svoji lidskost, citlivost i laskavost. Být člověkem je tak vzácné, cenné, křehké, může to být tak nádherné, i duchovní. Jen si na to rozpomenout. 

Zajímaly mě vztahy a mé tělo. Byl jsem tak zakomplexovaný, zraněný, odmítnutý, schovaný i sám před sebou, plný závislostí. Roky jsem se učil komunikovat a vnímat, kdo jsem já a kdo jsou druzí. Dříve to hodně splývalo. Dříve tady byli hlavně druzí a až za dlouho, někde v koutku i já a mé potřeby. Zralá komunikace je velmi osvobozující.

Být člověkem, totiž může být i pořádné peklo, zoufalství, bezmoc, bezcitnost, chaos i krutost. Vím dobře, co jsou to deprese, úzkosti, smutek, stud, vina, vím jaké to je být ztracený, zrazený, zneužívaný, podvedený, bitý, i zbavený důstojnosti. Vím také, jaké to je ublížit. Bez toho bych rozhodně nebyl sám sebou.

Procestoval jsem svět, meditoval, cvičil, otužoval, dýchal, skákal padákem, byl na vision questech, jedl houby i papírky, vystupoval na festivalech, byl jsem bohatý i chudý, ve vztazích i sám, bydlel ve městech i na samotách, miluju hory a oceán, který rád pozoruji a učím se od něj.

Několik let zpět jsem potkal člověka, který učil o lásce. Učil také o naslouchání a o tom, jak se sami můžeme stát bezpečným prostorem pro své uzdravení, pro všechny naše emoce, i pro všechno, čím jsme. Pomohl mi obejmout mé ego, i mé duchovní ego, a uvidět vše z mnohem jasnější a láskyplnější perspektivy. 

Mohl jsem před sebou přestat utíkat a začít se učit, jak se mít rád takový, jaký jsem, i bez “berliček” a hackování, magie, či ovlivňování reality. Jak úlevné a jednoduché, zároveň ale tak náročné. To mě velmi změnilo, a mělo to také zásadní vliv na moji práci. 

Laskavost, jemnost, trpělivost a pokora mi v minulosti velmi chyběly. Mnoho jsem zažil, ale neuměl jsem být. Prošel jsem a mapoval jsem nevyšlapané cesty, které mě nakonec dovedly blíž k sobě. 

Poslední asi 4 roky nabízím své placené služby, konzultace a terapie a chtěl bych se tomu věnovat více. Dává to smysl všemu, čím jsem musel projít, a vy možná díky tomu nemusíte. Existuje mnoho cest, které slibují to, co hledáte. Ne všechny tam ale vedou. Každý průvodce vás totiž může provést jen cestami, které zná. 

To nejcennější, co vám můžu nabídnout je bezpečný prostor a naslouchání. Vy sami se pak můžete uzdravit, stejně jako obnovit svůj vztah k sobě i k životu.