Je to několik týdnů zpět, co jsem náhle ucítil v těle jakousi slabost. Rozlilo se to celým mým tělem, přišel s tím také chlad a bylo mi hned jasné, že přišel nějaký “host na návštěvu”. Během pár hodin to docela rychle postupovalo, boj imunitního systému se rozeběhnul na plné obrátky. Únava, bolest celého těla, taková klasická chřipka, říkal jsem si. Přijal jsem to, zůstal jsem s tím doma.
Po asi čtyřech nebo pěti dnech jsem najednou ucítil, jak se mění mé vědomí. Začal jsem ztrácet čich. V tu chvíli mi došlo, že to nebude jen chřipka, ale že do mého vědomí přišel vzácný a velmi slavný host. Nebál jsem se, naopak jsem ucítil velké uvolnění a radost z této návštěvy. I když jsem poslední dva roky hodně cestoval, potkával se s mnoha různými lidmi a na účinnost respirátorů nebo očkování nevěřím, tak se mi tento host pořád nějak vyhýbal. Vlastně mi přišlo, že snad ani neexistuje, že je to spíš určitá davová hypnóza a strach, kteří dostali to jméno.
A najednou byl tady, v mém těle, které je mým chrámem, řekl bych že nepozván, ale přesto jsem ho přijal a uvítal, jako vzácného hosta. Zkušenost ztráty čichu byla pozoruhodná. Zažil jsem už různé formy smyslové deprivace, např. dlouhodobé pobyty ve tmě, nebo 40 denní půst, ale tohle ještě ne. S tímto přijetím přišla velká úleva. Možná, že mi pomohla i mnoho let budovaná vlastnost nebojovat s tím, co teď nemůžu změnit, ale naopak ve všem nacházet příležitosti a dary, protože osobně nevěřím na to, že se v našich životech děje cokoli bezdůvodně, nebo nespravedlivě. Podle mě je vždy a všechno odrazem našeho nitra a my jsme také zrcadlem a zdrojem toho venku.
Nebudu se podrobněji věnovat tomu, jak jsem se uzdravil a s hostem v mém těle přijal mír, o tom tento článek není, ale přišel mi dnes zajímavý vhled, který byl vlastně také impulzem začít tohle psát.
Uvědomil jsem si, že to není jen ten slavný virus, který úspěšně mění, čistí a reformuje naši společnost, vytahuje všechny stíny, strachy, manipulace a slabá místa, ale že stejně tak my měníme ho. Tak jako on má moc měnit naši DNA, přepisovat programy a drážděním nás motivovat k tomu, abychom se nad sebou a svými životy zamysleli, tak stejně tak on je po každé návštěvě nás trochu jiný. Je určitým způsobem ovlivněn a propojen s každým, koho navštívil.
Vnímám, že jeho podstatou je světlo a láska a že nám svým způsobem, tak nejlépe jak umí, pomáhá řešit ty nejožehavější témata a stíny, které jsme před sebou dlouho skrývali, ať už to vidíme, nebo ne. Řekl bych ale také, že forma viru je tak trochu sociopatická (bezohledná) a nepřijímající. Přijde mi, jako by nám ukazoval pocity opuštěnosti, odmítnutí a zapomenutí, které možná on sám teprve poznává, a že tímto způsobem volá o pozornost, zoufale prosí o lásku a přijetí, tak jako malé dítě, a protože je velmi pronikavý, tak mu to jde velmi dobře, známe ho už všichni, na celém světě.
Tímto vás chci pozvat. Probouzejme a rozvíjejme v sobě soucit, trpělivost, pochopení, laskavost a přijetí, tak jak nejlépe umíme. Je to zdarma a můžeme to dělat kdykoli. On se od nás učí, my jsme také jeho zrcadlem a ostatně, i my sami se kolikrát chováme bezohledně a necitlivě k sobě, nebo k druhým. Každý, kdo nemoc prodělal, nebo s virem přichází jakkoli do kontaktu, je jeho učitelem. Každý jeden jsme zodpovědní za to, co sdílíme, jestli se od nás učí lásce a přijetí, respektu a nebo nepřijetí, odporu, odmítnutí, strachu, vzdoru, nebo boji.
Jeho učení, které nám přináší je také velmi cenné a prospěšné, na to nezapomínejme, za tak krátkou dobu toho tolik dokázal, i když se nám to třeba často nelíbí, protože nám ukazuje i to, co na sobě vidět nechceme, čemu ještě nerozumíme, nebo čeho se bojíme. Jsme v tom všichni společně, i s ním.
Naší lhostejností podporujeme (umožňujeme) jeho bezohlednost. Našim bojem podporujeme válku. Naší nenasytností, touhou po slávě, bohatství a moci (nebo odporem k tomu) mu ukazujeme, že to má chtít také, že to je cenné. Zkusme to jinak. Zkusme se v sobě zaměřit na klid, mír, rovnováhu, lásku a přijetí. Třeba jen 5 minut denně, pár nádechů a výdechů. Když to bude cenné pro nás, bude to cenné i pro něj. Zkuste si představit, že by se tyto naše vlastnosti a kvality šířily po Zemi stejně rychle jako virus. Zkusme nevěnovat tolik pozornosti nemoci, ale spojme se v sobě se Zdrojem, který uzdravuje.
Libor Váňa
