První krok

Možná jsme někdy v minulosti uvěřili tomu, že naše cesta musí být těžká, že život je boj, plný nástrah a nebezpečí.
 
Možná že oprávněně, protože nám bylo skutečně ubližováno. Učili nás to tak.
 
Možná, že to bylo vše potřeba, abychom našli svoji odvahu, sílu, pokoru i čistotu. Abychom se stali průzračnými, tak jako krystal, který se zrodil z nepředstavitelného žáru a tlaku.
 
Dalším krokem však může být odevzdání. Můžeme s vděčností odevzdat všechny strachy a kontrolu, nechat je minulosti, tiše obejmout naše vnitřní dítě a společně s ním začít dýchat pocity bezpečí a dostatku – skutečnost.
 
Pod hávem pocitů oběti, která neustále očekává, odkud přijde další rána, či v opačném extrému neukojitelné kompenzační žádostivosti, je ukrytá Nevinnost. To je tvá opravdová esence, plná míru a milosti.
 
Z tohoto místa i do tohoto místa vede uvolnění, lehkost, jemnost, klid.
 
Z tohoto místa můžeš uvidět, že tvá cesta i život mohou být radostnou hrou světla i stínu zároveň. Tancem napětí a uvolnění, nádechu a výdechu.
Nemusíš se snažit si to zasloužit, nebo vybojovat, už to všechno v sobě máš.
 
Můžeš si to dovolit.
 
Můžeš přijmout pomoc i podporu, bez pocitu závislosti, slabosti či selhání.
 
Můžeš ukázat a žít svoji jedinečnost, sílu i krásu beze strachu z trestu, nepochopení či odmítnutí.
 
Můžeš…
 
Otevřít se tomu, že může existovat kratší i snazší cesta, řešení, i když je teď třeba neznáš. To může být tvým prvním krokem.
 
S Láskou, L.

autor: | 25. 12. 2020 | Jednohubky, Povídky, Sebepoznání

Najdeš mě také na sociálních sítích:

 Další příspěvky v kategorii:

To jediné co máme…

To jediné co máme…

​To jediné co ve svém životě máme, a i to jen na určitý čas, jsme my sami. Je na nás, jestli se rozhodneme to přijmout jako vzácný dar a mít se rádi a nebo jestli s tím budeme bojovat, či to odmítat. Prázdné místo uvnitř, naši odmítnutou přirozenost, není možné trvale...

Bojím se, ozývalo se z mého nitra…

Bojím se, ozývalo se z mého nitra…

Bojím se, ozývalo se tiše z mého nitra... Cítím to až v kostech, tentokrát v nohou. Dnes se odkryla další vrstva a během toho, co se tiše uvolňuji v integraci, mi přichází inspirace psát.  Nejprve se to ohlásilo ve snech, kde jsem z obrovské hlubiny, tak akorát velkým...