Bez tebe by to všechno bylo mnohem lepší. Mohl bych si dělat cokoli, cokoli bych si vymyslel, cokoli bych chtěl. Žádný vzdor, žádné odmlouvání, bylo by jen po mém. Všechno by bylo hned.

Proč jsi tak svůj? Proč jsi tak jiný, jiný než bys měl být, jiný než tě chci? Proč mě neposloucháš? Jak si to jen můžeš dovolit se mnou nesouhlasit? Jaktože nevíš, co si myslím a neděláš to? Jaktože máš emoce? Proč mě to bolí? Proč mě to rozčiluje? Nechci tě, když nejsi podle mých představ. Jsi špatný. Kvůli tobě mi není dobře. Můžeš za moje problémy. Lepší by bylo, kdybys nebyl.

Jdi někam jinam, třeba do pekla, tam patří všichni, kdo zlobí. Nevracej se, dokud se nezměníš k obrazu mému. Že nevíš jaký to je? Já taky ne! A je to tvoje chyba.

Nebo jdi někam, kde tě budou oceňovat a klidně si tam zůstaň, mi bude bez tebe líp.

Dokud jsi nebyl v mém životě, všechno bylo v pořádku. Žádný problém jsem neměl. To ty můžeš za všechny mé nepříjemné pocity.

A nebo? Jak to vlastně je? Odkud se to bere? Proč je tak těžké žít svůj vlastní život? Co je pravda? Proč vždy není všechno podle našich představ?

Uvnitř nás, hluboko pod našim denním vědomím, pod tím, čemu říkáme Já, žije mnoho různých částí lidské duše. Ty jsi také částí této duše a tvá osobnost je složená z mnoha různých dílků a vláken, které se nalézají napříč spektrem mnoha úrovní vědomí. Společně neseme nejen to krásné a příjemné, ale také různé otisky z úrovní, které jsou někdy nazývané jako temnota.

Proč temnota? Je to snad zlé a nebo špatné? Je to nějaká chyba? Dílo ďábla? Ne. Temné se to jeví jen tehdy, když tvé individuální vědomí nemá dostatečnou kapacitu na to, aby to obsáhlo. Jako lidstvo máme aktuálně omezenou kapacitu a proto většinově rozlišujeme na dobro a zlo, na chtěné a nechtěné, na správné a špatné. Není to ale jediný možný pohled. Ve své podstatě je všechno stejně smysluplné. I vina, i stud, i zapomnění. Z dané úrovně se to tak ale rozhodně jevit nemusí.

Existují jedinci, kterým se povedlo obsáhnout vše a na samotném dně nalézt nevinnost, spásu, vykoupení. Není to ale žádný závod. Je to čistá inspirace. Je to cesta, život.

K čemu to všechno? I ty máš možnost objevit svůj vnitřní svět a začít se v sobě lépe orientovat. Můžeš uzdravit svoji duši, můžeš rozšiřovat svoji kapacitu. Vytěsněné a nebo odmítnuté části mohou přestat ovládat či sabotovat tvůj život a vztahy. Tam jsou příčiny tvých závislostí, tvé prázdnoty, tvých strachů, tam je i spása, i pramen věčného života.

S Láskou od průvodce, Libor