PANIKA

Začínám ztrácet pevnou půdu pod nohama. Jak zvláštní! To, co znám, všechno to úplně samozřejmé, jako by se měnilo v prach. Ještě před chvílí bylo všechno v pořádku, ale najednou, jako bych se začínal topit sám v sobě. Mé tělo dýchá, ale já mám pocit, že se dusím. Plní mě pocit zoufalství a taky bezmoc. Jsem tady, ale jako bych nebyl, nemůžu se hnout, i když se hýbu, začínám zmatkovat.

Pomalu ztrácím kontakt s realitou. Před očima (v mé hlavě a jakoby i v celém těle) se mi začínají vybavovat úzkostné situace, vzpomínky na chvíle, kdy jsem zažíval zklamání, bolest, selhání, kdy jsem se cítil opuštěný a neviděný, najednou, jako by to bylo všechno zpět. Můj nervový systém začíná být zahlcený, začínám se plnit jako bazén, který je ale dnem nahoru. Zdá se, že není kam vyplavat. 

Co mám dělat? Co mám dělat?! Co máám dělat?!!! Dýchej!!

Nádech, výdech, náádech, výýýdech, nádech nosem, výdech pusou, nádech nosem, výdech pusou.

Vracím se zpět do místnosti. Pořád to tam ale někde je. Vzpomínej, no tak, vzpomeň si, co mám dělat?! Ano, věci. Co vidím okolo sebe? Židle, ok, židle, stůl, ano, ten hrnek, jé má pěknou barvu, ten mám rád… to topení, je teplé, hřeje, ano, a moje tělo? Kde je moje tělo? 

Začínám si mnout ruce, masírovat paže, ramena, dotýkám se svého srdce a druhou ruku dávám na břicho. Ano zvuk, slyším zvuky a ta vůně, co je to? Ano, jdu si pro svoji oblíbenou esenci…cítím… jsem tady… Je to lepší… Co se to zase stalo?

Můj nervový systém je velmi citlivý. Někdy na to zapomínám. Někdy se také rád chovám, jako bych mohl dokázat úplně cokoli. Umím být pěkně netrpělivý. Citlivost, jemnost a trpělivost jsou v tomto procesu to nejdůležitější. Každý malý krůček k vnitřní stabilitě se počítá. Teda pokud na to nezapomenu.

Uvědomuji si, že to souvisí s mým očekáváním. Někdy na sebe vyvíjím obrovský tlak. Tlak, abych byl jiný, než jsem. To očekávání vlastně není moje, je ale někde ve mě. Už ani nevím kde se vzalo, žil jsem tak celý život. Snažil jsem se být dokonalý, lepší než jsem, zvládnout víc, než je moje kapacita. Strašně moc jsem si přál být milovaný, nebo vlastně mít alespoň nějakou pozornost, ale nevěděl jsem, že ti lidé okolo mě, byli také zranění. Zvládali své životy, nejlépe jak uměli a citlivě vnímat své tělo, kapacitu a hranice, je také nikdo neučil. Snažil jsem se to zvládnout i za ně, v iluzi, že když budu perfektní, tak že to zmizí.

Omlouvám se sám sobě. Tiše, ale velmi vřele a laskavě objímám své nitro. Mám tě rád, omlouvám se, příště se pokusím trochu lépe ti naslouchat. Netlačit. Jsi v pořádku, i když nejsi dokonalý, i když děláš chyby. To všechno tě totiž dělá jedinečným. Tahle jemnost, klid a přijetí, to je ono. To je láska. Co víc je vlastně potřeba?

Zorientovat se v našem vlastním vnitřním světě není vždy jednoduché, stojí to ale za to.

 

Libor Váňa

autor: | 11. 11. 2021 | Články, Sebepoznání

Máte nějaké vlastní téma, nebo životní situaci, ve které byste se chtěli lépe zorientovat a nebo ji pochopit, přijmout, uvolnit? Rádi byste se spojili s vnitřním Zdrojem, našli rovnováhu a nebo konečně našli řešení opakujících se problémů ve vztazích, nebo jakékoli jiné oblasti? Můžete využít některou z mých individuálních služeb, které najdete ZDE.

Najdeš mě také na sociálních sítích:

 Další příspěvky v kategorii:

ZNEUŽÍVÁNÍ ŽIVOTNÍ ENERGIE

ZNEUŽÍVÁNÍ ŽIVOTNÍ ENERGIE

Není důležité co děláš, ale jaké jsou tvé vnitřní motivace. Používáš-li svoji duchovní energii k tomu, aby jsi něco získal, něčeho dosáhl, měl pod kontrolou, zajistil si hojnost, lepšího partnera, větší dům, více peněz, tak jen prohlubuješ své otroctví. Chceš-li na...

ÚZKOST A DEPRESE

ÚZKOST A DEPRESE

jsou naši důležití pomocníci. Pokaždé, když zažíváme úzkost, tak nás duše skrze prožitek emocionální a nebo fyzický upozorňuje na to, kde jsme svázaní a nebo jinak omezení falešnými přesvědčeními, iluzemi a nebo různými traumatickými otisky zapsanými v našem nervovém...

KDYŽ PŘIJDEŠ O ILUZE

KDYŽ PŘIJDEŠ O ILUZE

tiše v sobě nechej všechno doznít. Do tvého života vstoupila milost. Nemusíš dělat nic, nedělej nic. Jakmile jednou pravda do života, do nějaké oblasti či tématu vstoupí, přinese své světlo, vyjasní něco, tak už to nejde vzít zpět. Je možné zkoušet utíkat, schovávat...