ÚZKOST A DEPRESE

jsou naši důležití pomocníci.

Pokaždé, když zažíváme úzkost, tak nás duše skrze prožitek emocionální a nebo fyzický upozorňuje na to, kde jsme svázaní a nebo jinak omezení falešnými přesvědčeními, iluzemi a nebo různými traumatickými otisky zapsanými v našem nervovém systému, které jsou obvykle spojeny s nábojem zaseklé energie.

Náš život, práce, vztah, jakýkoli projev v daném tématu je prostě přiškrcený, nebo zakázaný, a energie nemůže volně procházet. Tělo somatizuje, abychom si toho všimli a mohli se více v životě uvolnit, osvobodit. Může to být jak v rovině materiální, tak v rovině duchovní.

Duše je svobodná, nepodmíněná a dává nám tak najevo, kde už je pro nás nachystáno něco nového, něco lepšího. I když si to teď ještě třeba neumíš ani představit, nebo si nevěříš, že bys to mohl(a) taky mít, nebo zažívat, tvoje duše žádné takové pochybnosti nemá a ví nejlépe, co potřebuješ.

Úzkost nevyřešíš tlakem, sebeobviňováním, ani větší snahou. Naopak, je to o přivedení láskyplné pozornosti a uvolnění na to správné místo. Můžeš se při tom o sobě mnohé dozvědět a naučit, můžeš se tak stát dospělejším, zralejším, moudřejším. Život totiž není o tom mít vše, být vším, dělat vše. Umění života je o schopnosti lehce rozlišovat, co je pro nás prospěšné a co není (bez ohledu na podobu či zdání).

DEPRESE nás naopak upozorňuje na to, že, nebo kde, je naše energie příliš rozptýlená, zaměřená ven, „ulítnutá“, na to, že jsme ztratili sebe někde venku, v něčem, v někom. Skrze depresi nás duše vede zpět k sobě, léčí nás, pomáhá nám, říká nám zpomal, zastav se, přehodnoť, nech v sobě umřít to vše staré, co už nejsi, co už dále nepotřebuješ. Ztlačuje nás zpět k sobě, mění náš tvar, přesvědčení, transformuje nás.

Pokud si nejsme vědomí toho, že je deprese projevem milosti, důležitý léčivý proces, velká pomoc od našeho vyššího Já, tak to může být i velmi traumatický či dlouhotrvající proces. Čím více se tomu totiž bráníš, tím déle to trvá. Ten proces musí být dokončen, jinak nezmizí.

Když spolupracuješ, přijímáš změnu, rozumíš procesu, tak může být i deprese velmi příjemným časem odpočinku a dočerpání nové inspirace a energie. Potlačování, vyhýbání, drogy, medicíny či jiné útěky nejsou dlouhodobým řešením.

Nemusíš na to být sám/sama. Všechno, co se v našem životě děje, nám přišlo pomoci v našem vývoji, v tom, jak být více sama sebou, jak žít v lehkosti i v lásce. Ty sám jsi tou láskou, stejně jako ty sám se převlékáš do úzkosti či deprese, aby sis to připomenul.

Libor Váňa

autor: | 4. 9. 2022 | Články

Máte nějaké vlastní téma, nebo životní situaci, ve které byste se chtěli lépe zorientovat a nebo ji pochopit, přijmout, uvolnit? Rádi byste se spojili s vnitřním Zdrojem, našli rovnováhu a nebo konečně našli řešení opakujících se problémů ve vztazích, nebo jakékoli jiné oblasti? Můžete využít některou z mých individuálních služeb, které najdete ZDE.

Najdete mě také na sociálních sítích:

 Další příspěvky v kategorii:

SVÍTÁNÍ

SVÍTÁNÍ

Skrze okno letadla jsem z výše pozoroval, jak přichází nový den. Pomalu svítá, polovina oblohy ještě spí, jako černá noc, a ta druhá, na obzoru, probouzí se. To je podívaná.   Den a noc, dvě tváře života, v jednotě se převalující jedna přes druhou tam, kde není konce,...

4 PROJEVY/FUNKCE EGA

4 PROJEVY/FUNKCE EGA

Ego je vývojovou fází, důležitou součástí celistvosti a zrání člověka. Není to nepřítel, ani parazit, je prostě takové, jaké je. Aby se mohlo, jako část uvnitř vědomí, zdravě vyvíjet a postupně se samovolně proměnit v něco méně bezmocného, nárokujícího, vzteklého,...

ŽIVOT V PŘEDSTAVÁCH

ŽIVOT V PŘEDSTAVÁCH

Náš individuální život se skládá z mnoha různých představ. O sobě, o druhých, o tom, co je důležité, co se může, co se naopak nesmí, co je správné a špatné, lepší, horší, o politice, o ženách, o mužích, o zvířatech, o jídle, o životě, o smrti, o lásce, o moci, o...