ÚZKOST A DEPRESE

jsou naši důležití pomocníci.

Pokaždé, když zažíváme úzkost, tak nás duše skrze prožitek emocionální a nebo fyzický upozorňuje na to, kde jsme svázaní a nebo jinak omezení falešnými přesvědčeními, iluzemi a nebo různými traumatickými otisky zapsanými v našem nervovém systému, které jsou obvykle spojeny s nábojem zaseklé energie.

Náš život, práce, vztah, jakýkoli projev v daném tématu je prostě přiškrcený, nebo zakázaný, a energie nemůže volně procházet. Tělo somatizuje, abychom si toho všimli a mohli se více v životě uvolnit, osvobodit. Může to být jak v rovině materiální, tak v rovině duchovní.

Duše je svobodná, nepodmíněná a dává nám tak najevo, kde už je pro nás nachystáno něco nového, něco lepšího. I když si to teď ještě třeba neumíš ani představit, nebo si nevěříš, že bys to mohl(a) taky mít, nebo zažívat, tvoje duše žádné takové pochybnosti nemá a ví nejlépe, co potřebuješ.

Úzkost nevyřešíš tlakem, sebeobviňováním, ani větší snahou. Naopak, je to o přivedení láskyplné pozornosti a uvolnění na to správné místo. Můžeš se při tom o sobě mnohé dozvědět a naučit, můžeš se tak stát dospělejším, zralejším, moudřejším. Život totiž není o tom mít vše, být vším, dělat vše. Umění života je o schopnosti lehce rozlišovat, co je pro nás prospěšné a co není (bez ohledu na podobu či zdání).

DEPRESE nás naopak upozorňuje na to, že, nebo kde, je naše energie příliš rozptýlená, zaměřená ven, „ulítnutá“, na to, že jsme ztratili sebe někde venku, v něčem, v někom. Skrze depresi nás duše vede zpět k sobě, léčí nás, pomáhá nám, říká nám zpomal, zastav se, přehodnoť, nech v sobě umřít to vše staré, co už nejsi, co už dále nepotřebuješ. Ztlačuje nás zpět k sobě, mění náš tvar, přesvědčení, transformuje nás.

Pokud si nejsme vědomí toho, že je deprese projevem milosti, důležitý léčivý proces, velká pomoc od našeho vyššího Já, tak to může být i velmi traumatický či dlouhotrvající proces. Čím více se tomu totiž bráníš, tím déle to trvá. Ten proces musí být dokončen, jinak nezmizí.

Když spolupracuješ, přijímáš změnu, rozumíš procesu, tak může být i deprese velmi příjemným časem odpočinku a dočerpání nové inspirace a energie. Potlačování, vyhýbání, drogy, medicíny či jiné útěky nejsou dlouhodobým řešením.

Nemusíš na to být sám/sama. Všechno, co se v našem životě děje, nám přišlo pomoci v našem vývoji, v tom, jak být více sama sebou, jak žít v lehkosti i v lásce. Ty sám jsi tou láskou, stejně jako ty sám se převlékáš do úzkosti či deprese, aby sis to připomenul.

Libor Váňa

autor: | 4. 9. 2022 | Články

Máte nějaké vlastní téma, nebo životní situaci, ve které byste se chtěli lépe zorientovat a nebo ji pochopit, přijmout, uvolnit? Rádi byste se spojili s vnitřním Zdrojem, našli rovnováhu a nebo konečně našli řešení opakujících se problémů ve vztazích, nebo jakékoli jiné oblasti? Můžete využít některou z mých individuálních služeb, které najdete ZDE.

Najdete mě také na sociálních sítích:

 Další příspěvky v kategorii:

CO JE NOVÉHO U LIBORA?

CO JE NOVÉHO U LIBORA?

Rád bych psal více, mám toho tolik zajímavého ke sdílení, ale nejde to, sociální sítě mě moc nebaví, přítomnost je mnohem zajímavější. Zvykám si na úplně nové kvality prožívání a věnuji pozornost jen smysluplným věcem. DĚJE SE TOHO MNOHO, samo, lehce, přirozeně, v...

VOLÍM SEBE

VOLÍM SEBE

Rozhoduji se vrátit svůj hlas sobě. Ten potřebuji, abych mohl komunikovat své pocity a myšlenky, stejně jako projevovat své emoce, které si dovoluji zase prožívat. Bez nich jsem jen jako stroj, bez nich nemůžu tvořit ani milovat, bez nich necítím lásku ani v sobě....

NECHCI TĚ VE SVÉM ŽIVOTĚ

NECHCI TĚ VE SVÉM ŽIVOTĚ

Bez tebe by to všechno bylo mnohem lepší. Mohl bych si dělat cokoli, cokoli bych si vymyslel, cokoli bych chtěl. Žádný vzdor, žádné odmlouvání, bylo by jen po mém. Všechno by bylo hned. Proč jsi tak svůj? Proč jsi tak jiný, jiný než bys měl být, jiný než tě chci? Proč...