V korunách stromů, vítr, stává se zvukem.
Tak jako pták, kroužící nad údolím, je stále s námi.
Je slzou, bolesti, smíchem i radosti, vědomím které to prožívá.
Je vzduchem který teď dýcháš i vším, co vidíš.
Trpělivě čeká, až si dovolíš otevřít své srdce
a stanete se jedním.
BDĚLOST
Přišla na mě vlna, kdoví odkud, možná že jich bylo i víc. Myšlenky, pocity a tendence na to nějak reagovat, něco si o tom myslet, nějak to vyřešit, změnit. Vrátil jsem se k sobě a uviděl, že je všechno v pořádku. Nejsem tou vlnou, ani tou reakcí. Nic jsem nevyřešil,...
