autor: Libor | 25. 12. 2020 | Jednohubky, Povídky, Sebepoznání
Možná jsme někdy v minulosti uvěřili tomu, že naše cesta musí být těžká, že život je boj, plný nástrah a nebezpečí. Možná že oprávněně, protože nám bylo skutečně ubližováno. Učili nás to tak. Možná, že to bylo vše potřeba, abychom našli svoji odvahu, sílu, pokoru...
autor: Libor | 23. 12. 2020 | Jednohubky, Povídky, Sebepoznání
Před měsícem jsem se vydal s jednosměrnou letenkou na Kanárské ostrovy. Záměrem bylo najít vhodné podmínky pro svoji tvůrčí práci. Místo, kde můžu dozrát, rozkvést. Ano, i v době “Covidové”, bez znalosti španělštiny, i mé finanční rezervy byly minimální....
autor: Libor | 25. 11. 2020 | Gran Canaria, Jednohubky, Každodennost, Sebepoznání
Pozoruji vlny a přijde mi to dost jako můj letošní rok. Z jednoho úhlu pohledu se zdá, že neovladatelná síla oceánu naráží do skalnatého pobřeží, tříští se, hlučí, jedna vlna za druhou, nedaje pokoj. Tak jako když vlny emocí, strachů, či domněnkek nemilosrdně naráží...
autor: Libor | 2. 5. 2020 | Básně, Jednohubky, Sebepoznání
Viděl jsem ho plakat. Jeho, váženého, ve své vševědoucnosti, všudypřítomnosti, neomezeně mocného, nekonečně existujícího. Plakal, protože byl sám. Plakal, protože viděl, že ho nikdo nevidí. Plakal, protože nemohl milovat; protože nemohl být smutný. Ukápla mu slza a ve...
autor: Libor | 2. 5. 2020 | Povídky, Sebepoznání
Byl jednou jeden motýl a ten onemocněl velmi vzácnou spirituální chorobou. Projevovala se postupným umíráním jeho ega. Postupovala rychle a postupně s sebou brala všechny jeho falešné představy o sobě a o světě, vypadalo to úplně beznadějně. Přišel o práci, a živobytí...
autor: Libor | 21. 4. 2020 | Básně, Sebepoznání
Někde v duši, možná ve snu, kdoví, zrodilo se Přání. Byla to vzácná duše, a to přání průzračné jako rosa, třpytící se při východu slunce. Tato kapka, krásná jako slza, snad dcera samotného Boha, vydala se k Zemi. Chtěla přinést Lásku, i tam, kde prej ještě není. Cesta...
