Pokud máš pocit,
že by ti něco mohlo uniknout – ZPOMAL,
že něco míjíš – ZPOMAL,
že něco nestíháš – ZPOMAL,
že by jsi měl (už) někde být – ZPOMAL,
že by jsi někde neměl chybět – ZPOMAL.

Pokud zažíváš stres, neklid a nebo pocit, že ti něco chybí a nebo chybět bude – ZPOMAL.

Tvá energie v takovém stavu není v přítomnosti, honíš se za svým ocasem. Nejsi-li tam, kde jsi, nedojdeš ani tam, kde by jsi chtěl být. Pokud dojdeš, nebudeš tam, protože zase budeš svými pocity, představami či myšlenkami jinde.

Otevři oči, rozhlédni se okolo sebe, napočítáš alespoň 10 různých barev? Nádech, výdech, vnímáš své srdce? Vnímáš kontakt svého těla se zemí? Gratuluji, jsi živý, můžeš se usmát. Nic z toho co řešíš, nebo kde by jsi chtěl být není tak důležité, jako to, co je teď (i když je to třeba nepříjemné). Je zbytečné to všechno mít a nebo někde být, když tam pak nejsi.

Nemusíš už dál zbytečně trpět. Nemusíš bloudit, nemusíš se snažit. Existují mnohem jednodušší řešení, existují přímé cesty.

Naslouchej svému nitru. To pravé je klidné a tiché (neznamená to, že nemůžeš žít dynamicky či akčně). Chceš být tam, kde jsi? Jedině ve spojení se sebou, budeš pak i tam, kde si přeješ být. Ať už je to dům, vztah, cestování, práce, to vše může být jen prázdná kulisa a nebo naplňující zázrak, domov.

Jak dlouho ještě chceš hledat někde venku to, co je uvnitř tebe?

Libor Váňa