Každý den je jiný, má svoji jedinečnou energii, náboj, dynamiku. Pamatuji doby, kdy jsem vnímal jen rozdíl mezi pondělím, pátkem a nedělí. Od přirozených přírodních cyklů jsem byl odpojený – resp. odpojený jsem byl od svého citu a vnímání, přírodní a vesmírné cykly a zákony tady byly, i když jsem je neznal.
Reakce na změny, mého staženého, odděleného „já“, byla obvykle ve formě odporu, nepřijetí, nespokojenosti, nekonečného lamentování mé mysli, která dokola hodnotila povrch v hlavě i ve slovech. Prožíval jsem nesoulad, bezmoc. Ztrácel jsem v tom velkou část životní energie. Snažil jsem se totiž „kontrolovat oceán“.
Postupným uvědomováním, uchopováním a obracením pozornosti z vnějška dovnitř jsem začal pozorovat podobné cykly i v sobě, v tom osobním např. v náladách, tělesném napětí, či aktuální dostupnosti/nedostupnosti energie.
To byly první kroky do „vnitřního světa“, do prostoru, který je tady pořád s námi, v nás. Bez těchto kroků si nikdo v životě pořádek neudělá. Nalezl jsem tam mnohé – celé světy, vesmíry, nespočet dimenzí různých kvalit a naštěstí také to nejcennější, co člověk může nalézt – klid za všemi protiklady.
Postupně se tady spolu vydáme na cestu, na které i ty budeš moci potkat sama sebe, „uklidit si ve svém domě“, tak aby tam vládl mír, nezávislý na tom vnějším, na tom, co vnímáš fyzickými smysly.
S Láskou, L.
